Malířka Ivana Barazi

 

promovala na nynější Masarykově univerzitě v Brně ve výtvarném oboru. Od roku 1968 žila na blízkém východě. Teprve po roce 1989 se jí naskytla možnost výtvarné tvorby ve své vlasti.

 

V současné době patří tato malířka již mezi přední brněnské výtvarníky s velmi osobitým projevem, v němž lze možno vystopovat vliv Orientu. Její olejomalby jsou nekonvenční a kosmopolitní. Nenajdeme v nich žádné prvky dlouhodobého ideového oklešťování ducha, jsou svobodomyslné a upoutávají otevřeností a čistotou. Pracuje se symboly a to nejen tvarovými ale hlavně barevnými, její díla jsou často epická a emotivní současně. Ivana Barazi není surrealistkou v pravém slova smyslu a ve své tvorbě je víceméně osamělým poutníkem. S barvou nakládá sebejistě, odvážně a bez předsudků. Obrazy Ivana Barazi oslavují krásu lidské bytosti, fyzickou krásu ženy, imaginaci ženskosti až pantheismu. Používá květinového mysticismu, často se vrací až k secesi. V žádném z obrazů Ivana Barazi se nenachází negativní prvek. Jsou nabité nevýslovnou energií, radosti ze života, rozmarem, hravostí a zábavností. Vypadají vždy jako bezstarostný svátek. Často pracuje s detailem, v dnešní době tolik opomíjeným a vyhoštěným. Imaginace obrazů malířky vás vtáhne do svého světa natolik, že si začnete klást otázky, na které není žádné odpovědi, ale neklást si je znamená pomalu odumírat.